Nanovlákna z Česka testují Avon, GM a nově i Fujifilm

01.03.2011 11:57

Zlepšit vlastnosti svých výrobků prostřednictvím českých nanovláken zkusí několik japonských firem. Společnosti Fujifilm a například Meijo Carbon se tak zařadily mezi dalších asi devadesát firem, které nanovlákna české společnosti Kertak Nanotechnology ve svých produktech testují. K nim patří i kosmetická firma Avon a americká automobilka General Motors. 
Kertak Nanotechnology je obchodním a marketingovým zástupcem pardubické společnosti Pardam, jež vyrábí anorganická nanovlákna. Ta jsou tenčí než desetitisícina tloušťky lidského vlasu. Firma se nyní zaměřuje na jejich uplatnění v bateriích, solárních a palivových článcích a kosmetice.
Kertak je jednou z pěti firem na světě, jež se minulý týden prezentovaly na veletrhu NanoTech 2011 v Tokiu přímo před potenciálními obchodními partnery. Ti si firmu předtím sami vybrali.
„Během čtyř dnů jsme absolvovali 22 schůzek, takže jsme program měli nabitý,“ říká generální ředitel firem Kertak a Pardam Daniel Možíš. „Sedm firem ihned požádalo o vzorky a čtyři další s námi budou dále komunikovat například o možném využití technologie v dotykových displayích,“ dodává. Kupříkladu Fujifilm chce technologii využít ve filtrových vrstvách.

Nanotechnologiím se v ČR daří
Kertak Nanotechnology přitom není jedinou nanotechnologickou firmou, která boduje. Třeba Nanotex se chystá spustit výrobu sterilní textilie z nanovláken, z níž mohou být ušity roušky nebo pláště či vyrobeny filtry do vysavačů.
Uskupení 16 podniků a výzkumných institucí s názvem Nanoprogres připravuje výrobu roušek na rány a hojení tkání. Inteligentní bandáže na hojení ran zase vyrábí Nanomedic.
Podle profesora Oldřicha Jirsáka, „otce“ českých nanovláken z Technické univerzity v Liberci, se v Česku úspěšně daří zavádět poznatky do průmyslové výroby, díky čemuž se řadí ke světové špičce.

Průmyslová výroba
První průmyslovou výrobu anorganických nanovláken na světě se snaží zavést zmíněná firma Kertak Nanotechnology. Teď čeká, zda na to dostane dotace od Evropské unie. Záleží také na tom, jestli bude o nanovlákna zájem.

„Zatím si pronajímáme stroj Nanospider od firmy Elmarco a vyrábíme vzorky, chceme jej však koupit,“ sděluje Možíš. „Průmyslovou výrobou, kterou chceme do roka rozjet, bychom měli vyrobit řádově tuny materiálu ročně. To je několik vagonů.“ I to by však podle něho mohlo být málo.

Technologie výroby je přitom stejná jako na Technické univerzitě v Liberci. Ta stojí na počátku výroby nanovláken technikou electrospinningu – zvlákňování volného polymeru v elektrickém poli asi 1,5m válce – a je jednou z mnoha nejen českých univerzit, s nimiž Kertak spolupracuje.

Výzkum je podle Možíše nákladný: „Loni jsme mu věnovali 20 milionů korun, věříme ale, že je investice návratná. Během posledního půlroku se zájem o naše technologie zdvojnásobil.“ Podle Možíše však ještě tak rok a půl potrvá, než bude firma schopna nabízet finální aplikace, například v kosmetice (v opalovacích krémech nebo v make-upu) či v solárních panelech, které tak nebudou potřebovat přímé sluneční záření.

Česká nanotechnologická společnost se již loni prezentovala v kalifornském Silicon Valley. Příležitost dostala díky projektu agentury CzechInvest.
Speciálně se představila například ve vývojovém středisku GM, pro něž nyní upravuje parametry nanovláken, která by firma GM mohla využít v bateriích elektromobilů, a tak zvýšit jejich dojezdovou schopnost a zkrátit dobu nabíjení. Přednášky Kertaku navštívily v Silicon Valley také společnosti Samsung, Toyota a NASA.

Nanotechnologie

20 mil.
korun investovala loni česká společnost Kertak Nanotechnology do výzkumu anorganických nanovláken

Kde se také používají nanotechnologie

Kosmetika
Nanovlákna oxidu titaničitého mají bělicí účinky. Mohou zesvětlit pigmentové skvrny, vyhladit vrásky a chránit před sluncem.

Baterie do elektromobilů
Při zachování velikosti mohou nanovlákna zkrátit dobu nabíjení baterie a zvýšit její kapacitu, a tím i dojezdovou schopnost elektromobilu.

Solární panely
Fotovoltaické články s nanovlákny nebudou potřebovat přímé sluneční záření. Energetické výkyvy budou minimální.

 

—————

Zpět